ŽIVOTOPISY UMĚLCŮ

CÉZANNE A MINULOST

BUDAPEŠŤ-PAUL CÉZANNE 2012

Výstava nabízí jedinečný pohled na Cézannovo životní dílo v celé jeho šíři. Je zde k vidění přes sto
děl, včetně řady kompozic založených na předchozím studiu starých mistrů. Původní předlohy
jsou umístěny vedle Cézannových pláten, akvarelů a kreseb, takže divák názorně vidí všechny
podobnosti a rozdíly a může snáz posoudit vliv starých mistrů na Cézannovu tvorbu, a naopak jeho
osobní přínos ke dříve zpracovaným námětům. Cézannovy práce jsou zapůjčeny z téměř čtyřiceti
světových muzeí jako je např, Národní galerie Canberra, Musée d'Orsay a Musée du Louvre, Národní
galerie v Londýně, Uffizi ve Florencii, the New York Metropolitan Museum of Art aj., a z významných
soukromých sbírek z celého světa.
Paul Cézanne je již více než sto let uznáván jako umělec, jenž ve svém díle shrnuje a uzavírá umělecké
postupy předchozích staletí a pokládá základy modernímu umění. Tato výstava se v podobném duchu
snaží odpovědět na otázku, jakým způsobem pro sebe Cézanne objevoval klasická díla a jak mu jejich
znalost pomohla při vytváření vlastního stylu. Paul Cézanne se věnoval studiu děl svých velkých
předchůdců celý život, nejprve v rodném Aix a později v pařížských muzeích – kopíroval je, vypůjčoval
si motivy a analyzoval jejich kompozici. Brzy mu ale přestalo stačit „překládat“ tato díla do svého
vlastního uměleckého jazyka, a začal rozpracovávat myšlenky, skryté v těchto obrazech, k vlastním
záměrům. Prostřednictvím jeho vazeb k tradiční malbě zde jasně vystupuje Cézannův osobitý, ve své
době ojedinělý tvůrčí duch.
Cézanne se zaslouženě řadí mezi největší mistry světového výtvarného umění, ale široká veřejnost
zná jen úzkou výseč jeho díla. Proto se tato výstava zaměřuje na jednu z možných interpretací jeho
čtyřicetileté umělecké dráhy a představuje Cézannovy práce v kontextu děl, kterých si nejvíce cenil.
V úvodu můžeme obdivovat dva z Cézannových mistrovských obrazů – Sainte-Victoire s velkou
borovicí, zachycující horu poblíž Aix-en-Provence, a londýnskou verzi tohoto díla. Historický kontext
těchto děl představuje Krajina s Fókiónovým popelem Nicolase Poussina a Park Carrières-Saint-Denis
George Braqua. Hned na začátku výstavy se tak dostává do popředí jedno z jejích zásadních témat,
totiž role, jakou velcí mistři hráli ve vytváření Cézannova svébytného uměleckého stylu.
Portréty (sochy, malby, kresby a grafiky) související s Cézannovým osobním životem, a díla zachycující
jeho přátele z dětství a mládí, zde tvoří určitou paralelu k jeho životnímu dílu a zároveň doplňují
životopisný kontext vlivů, které na umělce působily.
Zvláštní oddíl je věnovaný Cézannovým raným pracem. Návštěvník si zde může udělat představu o
vývoji malířovy technické zručnosti a dozví se, kteří mistři pro něj byli v mládí vzorem. Později, kolem
r. 1870, byl Cézanne výrazně ovlivněn Camillem Pisarrem. Společné studium starých mistrů dalo
formování Cézannova stylu nový směr.
Další oddíl výstavy je věnovaný zátiším z let 1877 – 1906, a od nich postupujeme ke krajinám, na
kterých je Cézannův umělecký výraz obzvlášť zřetelně patrný. Malíř se zde rozchází s tradičním
zobrazením, odmítá lineární perspektivu a prohlašuje, že hmotnost tvarů a jasnost barev by měly být
v každém místě obrazu rovnocenné a vzájemně se ovlivňovat. Historický kontext tohoto přístupu zde
ilustrují práce Poussina a dalších umělců.
Na výstavě rovněž uvidíme dvě Cézannovy kompozice nazvané Hráči karet. První z nich, se dvěma
postavami, je ve vlastnictví pařížského Musée d’Orsay, verze se čtyřmi postavami patří do sbírek New
York Metropolitan Museum. V Budapešti je doplňují práce Le Naina a Daumiera, které jsou pokládány
za jejich archetypy.
Zvláštní místo patří portrétům z pozdního období a studiím k obrazu Koupající se. Tento obraz, který
podle znalců umění patří k vrcholům Cézannovy pečlivě prokompované malby, je zde vystaven hned
ve třech verzích.
V závěru výstavy pak dostávají slovo umělci, (m.j. Charles Baudelaire, Julius Meier-Graefe, Roger Fry,
Louis Philip a Simon Meller) kteří svým dílem přispěli k interpretaci Cézannova díla a jeho vazeb ke
starým mistrům.
Comments